Topení tepelným čerpadlem vyjde dráž než přímotopem. Prodejci záměrně neuvádí všechny skutečnosti

Příklad: Nízkoenergetický bungalov o užitné ploše 100 m²

Jako ukázkový příklad byl zvolen standardní bungalov, který dnes často volí mladá rodina se dvěma dětmi. Dům splňuje většinu nároků na dispozici (4+kk) a má dostatek prostoru. Ve většině případů si lidé tento dům nekupují za hotovost, ale nějakou roli v tom hraje hypotéka. Právě ta je jedním, ale zdaleka ne jediným z aspektů, který se při výpočtu návratnosti pořízení tepelného čerpadla a teplovodního podlahového vytápění opomíjí.

Parametry domu jsou následující:

• užitná plocha = 100 m²,
• spotřeba energie na vytápění = 3,8 MWh/rok,
• spotřeba energie na vztažnou plochu 118 m² = 32,5 kWh/m²*rok.

Srovnání nákladů na vytápění: Tepelné čerpadlo vs. podlahové uhlíkové folie

Aby uváděný příklad byl více vypovídající, byla k tepelnému čerpadlu zvolena alternativní technologie podlahového vytápění – podlahové uhlíkové fólie (elektrické vytápění). V celém srovnání byly zohledněny všechny faktory týkající se pořízení jednotlivých technologií.

• Pořízení celé technologie pro vytápění: U tepelného čerpadla je to samotné čerpadlo, „kotelna“ – technická místnost a veškeré prvky potřebné k instalaci teplovodního podlahového vytápění. Zde se počítá s cenou pořízení topného systému na klíč (nikoli pouze samotného čerpadla) – suma cca 470 tisíc Kč. Aktuální cenu samotného tepelného čerpadla si zkontrolujte zde.

U uhlíkových topných fólií je cena za pořízení topného systému na klíč – suma cca 130 tisíc Kč.

   Spočítejte si náklady na pořízení topných fólií pro Váš dům nebo byt.   

• Náklady na technickou místnost: Do výpočtu dále vstupuje velmi opomíjený fakt, že pro technologie tepelného čerpadla uvnitř domu potřebujeme minimálně 2 m² užitného prostoru. Tento prostor navíc musíte zaplatit nebo si ho „ubrat“ z ložnice, obýváku, skladovacích prostor atp. Zde se počítá s cenou cca 55 tisíc/m² užitné plochy. 
• Servisní náklady: Pravidelné revize technologií a servis jejich částí – 90 tisíc za 30 let u tepelného čerpadla.
• Obnovy technologií: je zde nějaká předpokládaná životnost.
• Náklady na vytápění: Poslední položka se týká samotných nákladů na vytápění za rok. U příkladů srovnání bude počítáno se sazbou D57d.  

Vyhodnocení: Tepelné čerpadlo vs. podlahové uhlíkové folie

Celkové srovnání nákladů bylo provedeno ve dvou samostatných variantách:

1. Pořízení domu, a tedy celé technologie za hotové peníze = není potřeba hypotéka.
2. Pořízení domu, a tedy celé technologie na hypotéku, která je v současné době cca 6 %.

V případě varianty A také není vůbec zohledněno, že peníze uspořené pořízením levnější technologie můžete nějakým způsobem zhodnotit, například na spořicím účtu (aktuálně cca 5 % ročně). Při rozdílu 450 tisíc a při nesloženém úročení (úrok se nepřičítá k původní částce, která se neúročí další rok s připsaným úrokem) to dělá 22 500 Kč/rok.

V případě variant A i B se počítá s tím, že servisní náklady a obnova technologií se už hradí za hotové = neplatíte za ně už nikomu žádný úrok. Horizont je nastavený na 30 let, což bývá běžná doba splácení hypotéky u pořízení tohoto typu rodinného domu.

Výsledky prvního srovnání jsou počítány s cenou elektřiny 4 Kč/kWh.

Spočítejte si náklady na pořízení topných fólií pro Váš dům nebo byt.  

Závěr: Srovnání nákladů na tepelné čerpadlo s náklady na elektrické podlahové vytápění

Z výpočtu je zřejmé, že i přes faktor tepelného čerpadla 3,0 se jeho pořízení nevyplatí ani v případě pořízení za hotovost (kdy se, jak bylo zmíněno, nepracuje s ušetřenými penězi) a ve variantě B, kdy do procesu vstupuje hypotéka, se celá technologie nevyplácí ještě výrazněji.

Simulovali jsme nízkoenergetické domy se stejnou spotřebou energie na vytápění a se stejnými technologiemi až do velikosti 250 m² užitné plochy, a ani v této velikosti domu nenastal přelom, při kterém by se pořízení otopného systému s tepelným čerpadlem vyplatilo. Je tedy na pováženou, zda technologie, která má navíc velmi negativní zvukový, ale také vizuální efekt, dává smysl, když její návratnost při zahrnutí všech vlivů není reálná.

Článek je převzatý z portálu www.dřevostavitel.cz